Bohuslav Ečer – Lovec nacistů
S Kroměříží jsou spjata jména řady osobností. Jistě si vybavíte například Karla Kryla, Miloše Macourka nebo Ludvíka Svobodu. Mezi méně známé patří v titulku článku zmíněný právník Bohuslav Ečer. Musím říct, že neprávem. Byl totiž prvním Čechoslovákem, který vyslýchal v americké věznici pro válečné zločince ve Wiesbadenu nacistického zločince Karla Hermanna Franka. Byl to právě Bohuslav Ečer, kdo Frankovi oznámil, že bude vydán k potrestání československým soudům. Je smutným faktem, že zatímco jméno tohoto kata českého národa řadě lidí neznámé není, jméno toho, kdo se zásadním způsobem podílel na předání Franka spravedlnosti, upadlo ve všeobecné zapomnění…
Měla jsem možnost blíže se seznámit s osudem Bohuslava Ečera v souvislosti s přípravou letošního ročníku Dne uniformovaných sborů, v jehož rámci připravuje město ve spolupráci s Gymnáziem Kroměříž a spolkem Biskupští manové z Kroměříže připomínku této osobnosti. Právem si ale kladete otázku, co vlastně spojuje Bohuslava Ečera s Kroměříží? Narodil se v Hranicích na Moravě v roce 1893, část svého dětství a mládí však prožil právě v Kroměříži, kde také studoval na gymnáziu a v roce 1911 zde s vyznamenáním odmaturoval. Připomínat ho bude pamětní deska odhalená 1. října právě na budově gymnázia na Masarykově náměstí.
Po studiích práv ve Vídni a v Praze se přestěhoval do Brna, kde se věnoval advokacii, ale také komunální politice. Po nástupu nacistů k moci a zejména po mnichovské dohodě se výrazně angažoval proti Německu, proto mu nezbylo než emigrovat. Odešel s rodinou do Jugoslávie, následně do Francie a poté do Velké Británie. V této době se začal intenzivně věnovat mezinárodnímu právu a spolupracoval s československým exilem, včetně prezidenta Beneše. Významná je především jeho činnost v Komisi Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů, která se zabývala samotnými principy, na jejichž základě pak mohli být po skončení druhé světové války stíháni a potrestáni váleční zločinci. Vedle zmíněného velitele policie a státního ministra pro Protektorát Čechy a Morava K.H. Franka Ečer vyslýchal také například říšského protektora Karla Daluega či říšského ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa. Jako předseda československé delegace následně působil u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání válečných zločinů v Norimberku a pak jako soudce Mezinárodního soudního dvora v Haagu v tzv. cause Korfu mezi Velkou Británií a Albánií.
Po válce působil krátce jako docent a následně profesor mezinárodního práva trestního na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem ke svému působení v sociální demokracii, v odboji na Západě i obranou obětí vykonstruovaných procesů JUDr. Josefa Babáka a JUDr. Milady Horákové se stal objektem zájmu Státní bezpečnosti. Než ho však mohla v roce 1954 zatknout, zemřel na infarkt. Komunistický režim se tak pomstil alespoň na jeho rodině, když Jarmilu, jednu z Ečerových dcer, odsoudil na 12 let odnětí svobody.
Někdy můžeme mít pocit, že jako národ nemáme osobnosti, na které bychom mohli být hrdí. Opak je pravdou, jen na tyto obdivuhodné lidi nesmíme zapomínat. Proto až půjdete příště kolem budovy gymnázia na Masarykově náměstí, zastavte se u pamětní desky a věnujte tichou vzpomínku Bohuslavu Ečerovi.