Dávky sociální péče pro žadatelky, jejichž děti nemají v rodném listu uvedeného otce

Vítáme všechny, kdo si otevřeli internetové stránky Města Kroměříže a mají zájem se dozvědět o poskytování dávek sociální péče žadatelkám, jejichž děti nemají v rodném listu uvedeného otce.

Pokud podá žádost o dávku sociální péče poskytovanou z důvodů sociální potřebnosti matka dítěte, u něhož dosud nedošlo k určení otcovství, je nutné zvážit, zda přichází v úvahu určení otcovství k dítěti a následné uplatnění nároků na výživné vůči otci dítěte. Nejsou-li dány výjimečné důvody, pro které není určení otcovství v nejlepším zájmu dítěte, je na místě požadovat, aby matka využila možnosti ke zvýšení příjmů a podala k soudu návrh na určení otcovství, za předpokladu, že je matce znám muž, který přichází v úvahu jako otec dítěte. Je třeba přihlížet rovněž ke skutečnosti, že podle čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte má každé dítě právo znát své rodiče, pokud je to možné. Jestliže matka dítěte odmítá uvést otce nebo podat návrh na určení otcovství proti muži, který přichází v úvahu jako otec dítěte, správní orgán rozhodující o poskytnutí dávky sociální péče poučí žadatelku v tom smyslu, že uplatnění příslušných zákonných nároků vůči otci dítěte (například na výživné) je sice věcí jejího uvážení, ale pokud tak neučiní, může to mít pro ni a její dítě negativní důsledky pří rozhodování o dávce sociální potřebnosti, jelikož nemusí být uznání za sociálně potřebné občany. Současně orgán rozhodující o dávce sociální péče požádá příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (obecní úřad obce s rozšířenou působností) o stanovisko, zda nějaké závažné okolnosti brání matce v podání návrhu na určení otcovství. Orgán sociálně-právní ochrany dětí pak zašle orgánu sociální péče sdělení, zda z rozhovoru s matkou nebo jiných získaných poznatků vyplývá, že určení otcovství k dítěti není žádoucí v zájmu matky a dítěte, či nikoliv (56b zákona č. 114/1988Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Uvedené sdělení bude poskytnuto i v případě, že orgán sociálně –právní ochrany dětí dosud neměl rodinu v evidenci. Jelikož se může jednat o velice citlivé informace, správní orgán rozhodující o dávce ke svému rozhodování o přiznání či nepřiznání dávky nepotřebuje znát přímo důvod, proč není žádoucí trvat na určení otcovství a uplatnění nároku na výživné, rozhodujícím podkladem pro jeho rozhodování je v těchto případech stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany.

Vedle výše popsaných případů může nastat i situace, kdy je otcovství k dítěti sice určeno, nicméně se matka z vážných osobních důvodů brání tomu, aby sama uplatnila nároky na výživné (např. obavy z násilného jednání otce dítěte). V takovém případě je na orgánu rozhodujícím o dávce sociální péče, aby posoudil, je-li možné uplatnění nároků na výživné po matce spravedlivě žádat. Pokud dojde k závěru, že uplatnění nároků na výživné po matce spravedlivě žádat nelze, měl by orgán sociální péče o situaci matky a dítěte informovat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, který může dát soudu podnět k úpravě výživného i bez návrhu matky.

Zpracovala : Zdena Procházková

Tel. : 573 321 404

E-mail : zdenka.prochazkova@mesto-kromeriz.cz