Historická slavnost připomene i úprk poslanců kroměřížského sněmu v roce 1849
Kroměříž si 12. května připomene revoluční události let 1848 a 1849. Město v nich hrálo zásadní roli, neboť kroměřížský zámek hostil zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie. „Byla to doba, kdy ke Kroměříži vzhlíželo celé Rakousko-Uhersko. Jedná se o významné výročí našeho města, které si chceme připomenout poutavou formou, která obyvatele i návštěvníky města zaujme a pobaví,“ uvedl starosta Jaroslav Němec.
Říšský sněm začal jednat v červenci 1848 ve Vídni. Po vypuknutí revoluce byl ale přerušen a přesunut do Kroměříže, kde pokračoval od listopadu 1848 až do března 1849, kdy ho císař František Josef I. rozpustil. Kroměříž pak byla obsazena vojskem. „Poslanci před ním prchali na vlak do Hulína, kde byla nejbližší železniční stanice. Tuto událost si připomeneme Poslaneckým během, který pořádá spolek Kroměřížská dráha,“ přiblížila Jitka Hozová z radničního odboru kultury a cestovního ruchu.
Sraz účastníků běhu bude 12. května v 9:00 před vchodem do Podzámecké zahrady v ulici Vejvanovského. „Asi sedm kilometrů dlouhá trasa povede po cyklostezce přes Bílany až na nádraží do Hulína. Kdo stihne doběhnout do 11:30, může se svézt zpět do Kroměříže historickým motoráčkem Hurvínek,“ doplnila Hozová. Lidé se budou moci při běhu občerstvit v hospodě v Bílanech. Během závodu si mohou také uschovat věci v Železničním muzeu v Kroměříži.
Samotná historická slavnost začne v 14:00 průvodem od kroměřížského gymnázia, kde stála tehdy hlavní příjezdová brána do města ve směru od Brna. Program na Velkém náměstí pak připomene jednání i zákulisí samotného sněmu, ale například i korunovaci mladého císaře Františka Josefa I. v Olomouci, barikády v rozbouřené Vídni a hudbu a tanec, které vládly tehdejší společnosti. Bližší informace jsou na webu www.kromeriz.eu.
Akce navazuje na upomínky historických událostí z minulých let. Loni město ožilo barokní slavností, v roce 2016 přivítalo Jana Milíče z Kroměříže a císaře Karla IV. a v roce 2015 Kroměříž znovu navštívili rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr III.