Krizová připravenost občanů města Kroměříže
Na řešení nejrůznějších mimořádných událostí musí být připravena každá instituce včetně městských a obecních úřadů. V Kroměříži se touto problematikou zabývá útvar krizového řízení městského úřadu Kroměříž. Pracoviště plánuje veškerá opatření pro mimořádné události či krizové situace a pokud k těmto stavům dojde, provádí i nezbytná opatření. Pro tyto účely radnice ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Zlínského kraje a Krajským úřadem Zlín vypracovala havarijní a krizový plán.
Útvar krizového řízení se v rámci platné legislativy řídí zákonem 239/2000 o IZS, zákonem 240/2000 (krizovým zákonem), zákonem 241/2000 o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákonem 254/2001 (vodním zákonem), dále vyhláškou 328/2001, která stanovuje strukturu havarijního plánu a v neposlední řadě vyhláškou 380/2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
Co je to vlastně mimořádná událost? „Jde o škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek či životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací,“ vysvětlila Marcela Plačková, pracovnice pro krizové řízení kroměřížské radnice.
Pro dané území musí být vypracován i poplachový plán. Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné události. „Známe tři stupně poplachu a jeden zvláštní stupeň poplachu. Havarijní plán se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu,“ uvedla Marcela Plačková.
Krizovou situací je podle ní mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, nebo stav ohrožení státu. Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje nejvýše na dobu 30 dnů. Není-li možné vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí odvrátit, požádá hejtman vládu o vyhlášení nouzového stavu. Orgány obce zajišťují připravenost obce na řešení krizových situací. Starosta obce zřizuje bezpečnostní radu obce a jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací krizový štáb obce. V době krizového stavu starosta zabezpečuje varování osob, nařizuje a organizuje evakuaci, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel, zabezpečuje zásobování potravinami a vodou a je oprávněn požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí dobrovolné pomoci.
Informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení zabezpečuje obecní úřad a zaměstnavatel, a to prostřednictvím hromadných informačních prostředků, letáků a brožur, ukázek činnosti IZS či besed s obyvateli. V rámci informování se sdělují zejména údaje o zdrojích rizik vzniku mimořádných událostí, činnosti a přípravě IZS, opatřeních ochrany obyvatelstva, zejména o varování, evakuaci, ukrytí, individuální ochraně a nouzovém přežití, sebeochraně a poskytování vzájemné pomoci, ale také o organizaci humanitární pomoci.