Legální plochy pro sprejery? V Kroměříži těžko ( KM deník, 22. 8. 2012)
Kroměřížsko – Pro většinu vandalství, pro některé umění. Řeč je samozřejmě o sprejerech, jejichž graffiti jsou pro ně samotné svérázným projevem výtvarné kultury. Jenže vedení měst i obcí, a hlavně majitelé takto ozdobených domů na to mají jiný názor. Škoda na poničených fasádách se totiž mnohdy šplhá až na desítky tisíc korun. Mají ale pouliční umělci na Kroměřížsku dostatek legálních ploch, kde by mohli tvořit? Podle kroměřížské policejní mluvčí Simony Kyšnerové se policisté také v regionu se sprejerstvím setkávají velmi často. Terčem se obvykle stávají fasády domů, auta, vagóny, podchody a různé zdi. „Od začátku roku jsme zaznamenali zatím patnáct případů sprejerství, loni jich evidujeme jednadvacet," vyčíslila policejní mluvčí. Zatím poslední případ se stal v noci na pondělí v Holešově, kdy někdo posprejoval a černým fixem popsal jednu z tamních bytovek . „Nápisy byly o velikosti přibližně padesát krát třicet centimetrů. Pachatel tak způsobil majiteli domu škodu ve výši pět tisíc korun," připomněla Kyšnerová. Že má Kroměříž se sprejery problém, potvrzuje i mluvčí tamní radnice Pavel Zrna. „Je ale třeba rozlišovat sprejerství od vandalismu. Největším problémem jsou hlavně ti, kteří na veřejných plochách značkují rohy ulic, ploty, ale i fasády domů nečitelnými podpisy, vulgárními nápisy a obrázky," míní Zrna. Radnice ale takové "umělecké" projevy odmítá, zřejmě i proto v minulosti vedení města nevyhovělo žádosti skupiny mladých umělců na vyčlenění plochy, kde by své obrazy mohli tvořit. „Město navíc ani takovou vhodnou plochu ve svém vlastnictví nemá. Pouliční umění radnici nevadí, právě naopak. Nedávno podpořila snahu zdejších studentů kultivovaně vyzdobit dětské hřiště v Uprkově ulici," tvrdí mluvčí Zrna. Také hulínský starosta Roman Hoza soudí, že nápisy, které se objevují ve městech nejsou uměním, ale projevem vandalismu. „Je to bolest všech měst. Poničené fasády domů nejsou levnou záležitostí," konstatoval starosta. Vedení města a policie se s podobnými projevy potýkali hlavně před časem, nyní se prý situace poněkud zklidnila. „Město mělo se sprejerstvím dřív hodně problémů, terčem byly i městské budovy. Udělali jsme ale nové fasády a teď je naštěstí klid," dodal starosta. Podle něj jsou legální plochy pro sprejery zbytečné, situaci ve městech totiž jen těžko změní. „Znám lidi, kteří se pouličnímu umění věnují a jejich výtvory jsou obdivuhodné. Ale to, co se objevuje tady ve městě, za umění nepovažuji. Jsou to jen čmáranice a nápisy. Proto nejsem příznivcem toho, aby se sprejerství tímto legalizovalo," prohlásil Hoza. Výjimkou v boji s pomalovanými domy není ani Chropyně. „Sprejeři si vybírají části města, kde jsou nové fasády. Máme s nimi stejný problém jako v jiných městech," potvrdila Deníku starostka Věra Sigmundová. Legální plochu pro sprejery nemají ani v Chropyni, podle starostky by se tomu ale město nebránilo. „Nejsem rozhodně proti tomu něco takového zřídit. Jen zatím nikdo neprojevil žádný zájem, ani nás s tímto návrhem neoslovil," vysvětlila starostka. Výjimku v kroměřížském regionu pak tvoří podle všeho Bystřice pod Hostýnem, která podle mluvčí tamní radnice Barbory Janečkové se sprejery žádný větší problém nemá. „V současné době se zaplaťpánbůh ničím takovým nemusíme zabývat. Žádné legální plochy v Bystřici tedy nejsou a zřizovat je v plánu ani nemáme," řekla mluvčí.
Autor: Jana Přikrylová Zpracovatel: Anopress IT a.s.