Masopust v Kroměříži se stále drží tradic

Masopustní veselí tento rok připadlo na sobotu 1. března. V Kroměříži tento svátek lidé oslavili v podobě průvodu, jarmarku a hrátek věnovaným dětem. Průvod masek dorazil na Hanácké náměstí v dopoledních hodinách. Po úvodních slovech starostky města Daniely Hebnarové mohly oslavy začít. Pro děti byl připravený historický kolotoč, provazový žebřík, masopustní výtvarné dílničky, jízda na ponících, žonglérská dílna a malování na obličej. Dospělí si mohli pochutnat na krajových dobrotách, zabijačce nebo třeba blatnických a makedonských vínech. Hudební doprovod obstaraly cimbálové kapely z celé České republiky. Tradice masopustu je velmi dlouhá, protože první zmínky z našeho území pochází již ze 13. století. „Ta původnost se zachovala do dnešních dnů. Průvody mají stejnou podobu, jakou měly dříve. Rozdíl je spíše v tom významu masopustu. Vytratil se ten magický význam a ochranné souvislosti,“ objasnila etnografka Markéta Müllerová. Masopust je označení celého období přechodu zimy na jaro. Tento svátek byl spojený hlavně s příchodem zemědělského období. „V podstatě šlo i o uvolňování sociálních problémů ve vesnici. Lidé se maskovali a získávali novou identitu. Bylo to období veselí, nespoutanosti a zabíjaček, které trvalo až do Popeleční středy, kterou masopust končí a začíná 40ti-denní půst před Velikonocemi,“ doplnila Müllerová. Na Hané byl masopust nejčastěji označován jako ostatky. „Bylo to dané Hanáckým právem, kdy mladá chasa přebírala na tyto tři dny od Obecního výboru dohled v obci. Chasa měla na starosti veškeré řízení obce. S tím bylo třeba spojeno i vyplácení celoročních účtů,“ vysvětlila etnografka. K masopustu neodmyslitelně patří medvěd, který je v každém průvodu. Dříve býval oblečen do hrachoviny, která představovala plodnost. Při tanci s medvědem hospodyně hrachovinu utrhávaly a dávaly ji husám do hnízda. Tento svátek se stále drží tradic a mnozí se jistě už teď těší na příští rok, kdy Kroměříž opět zaplaví plejáda masek a vůně jitrnic.