Město stromů: říjen - měsíc lípy
Krásná, zdravá lípa, tolik typická pro naši krajinu, se stala naším národním stromem. Lípy rodu lípovitých jsou nejoblíbenějšími příslušníky této čeledi, která zahrnuje více než 700 druhů stromů, keřů a bylinných rostlin v 50 rodech. Většina z nich roste v tropech, ale lípy se vyskytují i v mírných oblastech severní polokoule. Listy jsou střídavé a někdy laločnaté, často s třpytivými chloupky. Vonné květy jsou buď malé, obvykle s pěti korunními i kališními lístky a četnými tyčinkami. Plod může být různý, buď dřevitá, suchá tobolka, nebo peckovice.
V naší zemi je nejrozšířenějším druhem lípa malolistá, srdčitá (poznávacím znamením jsou chomáče hnědých chloupků v úžlabí nervů na spodu listu, tobolka, kterou lze snadno rozlousknout), a lípa velkolistá(poznávacím znamením jsou chomáče bílých chloupků v úžlabí nervů na spodu listu a tobolka, kterou nelze snadno rozlousknout), a lípa evropská, která je kultivarem již zmiňovaných lip.
Každý zná léčivou sílu těchto stromů. Lipový čas je účinným prostředkem proti nachlazení, stejně jako včelí med z lipových květů. Keltové si podle některých tradic přikládali čerstvé listy lípy na unavená oční víčka, protože věřili, že to pomůže rozjasnit jejich pohled. Z lipového dřeva se dodnes připravuje živočišné uhlí k úlevě od střevních otrav a katarů.
Užitek lípa přináší řezbářům. Její měkké dřevo, nazývané latinsky lignum sanctum – neboli svaté dřevo, vyhledávali v minulosti i tvůrci slavných oltářů. Všude, kde je zapotřebí lehkého měkkého dřeva, jako například u rýsovacích prken nebo malířských štětců, nachází lípa uplatnění.
Lípa byla považována za ochranný strom rodin a rodů. Při narození prvního dítěte bývalo zvykem zasadit u stavení lípu. Tento zvyk může mít i souvislost s dalším mýtem o tomto stromu, říkalo se, že lípy chrání před zlými duchy a nikdy do nich neuhodí blesk. Byla stromem zamilovaných a sídlem bohů lásky. Starořecký příběh o manželích Filemonovi a Baucis, kteří i po smrti chtěli být stále spolu, a proto je Zeus proměnil za jejich dobrotu v dub a lípu, aby se mohli alespoň větvemi sebe dotýkat, jistě dokladuje i význam lípy v řecké kultuře. Keltové i Slované tomuto stromu přisoudili zvláštní význam a vlastnosti. Lípa bývá uváděna jako posvátný strom Slovanů.