Na restituce čeká i region (KM Deník, 20.7.2012)

Případné vrácení církevního majetku se v případě schválení návrhu zákona dotkne i měst a obcí na Kroměřížsku

Kroměřížsko – Návrh zákona o církevních restitucích prošel v minulých dnech poslaneckou sněmovnou a pokud ho podle očekávání na podzim poslanci schválí i navzdory předpokládanému vetu senátorů, měl by po desítkách let vyřešit majetkové vyrovnání státu a církví. To se přitom samozřejmě týká také kroměřížského regionu. Pozemky, které jsou zatím blokovány kvůli nevyřešené situaci, se totiž nachází jak v Kroměříži, tak například v Holešově a v menší míře také v několika dalších obcích regionu.

Podle místostarosty Kroměříže Miloše Malého ovšem neznamená případné schválení zákona pro radnici v podstatě vůbec nic.

"Město nemá žádné nemovitosti nebo vazby k pozemkům, které jsou dotčené restitucí. Jedinou a známou věcí je záležitost týkající se koupaliště Bajda. Pokud proběhne restituce, tak by město mohlo pozemky od církve pronajmout, popřípadě odkoupit. Všechno je otázka jednání," upozornil Malý. On osobně považuje restituce v momentálně navržené podobě za krajně problematické. "Z prostého důvodu: nejsou přesně vymezeny nemovitosti, které budou vráceny. Zákon není výčtový, je spíše nedopracovaný. To, jak je navržen nyní, považuji za nedomyšlené a nedokonalé. Mělo by to být podrobeno zpřesnění," řekl Deníku kroměřížský místostarosta a zároveň senátor. Ani v Holešově nejsou majetky blokované nevyřešenými restitucemi nikterak velké. "Jedná se hlavně o pozemky za poliklinikou, kde město výhledově plánuje rozšířit parkovací plochu. Ulice Těšilova je kritická, jezdí tam lidé k lékaři, je tam lékárna a další podnikatelské subjekty, takže je tam problém s parkováním," míní holešovský místostarosta Rudolf Seifert. V plánu je podle něj propojení sídliště Novosady s ulicí Těšilova. "Zatím to není nikde schváleno, jen to má město ve výhledovém plánu, pokud se ty pozemky uvolní. Pokud by restituce proběhla, město by muselo pozemky koupit a pak tam začít něco budovat. O dalších pozemcích, které by město blokovaly v rozvoji, nevíme," podotkl Seifert. Menší obce na Kroměřížsku se se situací vyrovnávají různě. Podle starosty Lubomíra Musila v Kvasicích vše vyřešili domluvou. Pokračování na straně 2 Na církevní restituce čekají i města a obce z regionu Dokončení ze strany 1 "My s církvemi neprobíráme ani tak majetky a pozemky, ale hlavně kulturní památky. Další majetek ani nechceme, takže máme uzavřeny smlouvy o dlouhodobém pronájmu. Jako obec přispíváme na obnovu a rekonstrukci objektů. Například za to, že můžeme pohřbívat na hřbitově, jenž je jediným církevním majetkem, který spravujeme, se na oplátku staráme o jeho údržbu a chod, dále také o kapličky, kostely a faru. Finančními prostředky přispíváme k tomu, aby tyto památky byly zvelebovány a zpřístupňovány. Komunikace mezi obcí a církví u nás funguje na vysoké úrovni," míní kvasický starosta Lubomír Musil. Zmínil také, že podle něj vše, co bylo zabaveno, by mělo být i vráceno. "Nejsem schopen vyjádřit v jaké výši, do toho nevidím. Na to tu jsou jiní: ekonomové nebo i historici. Pokud církve už po uhrazení těchto věcí nebudou požadovat žádné peníze a budou hospodařit na svém a budou plně soběstačné, tak s tím souhlasím," dodal kvasický starosta. Zástupci katolické církve z Kroměřížska návrh zákona pochopitelně většinou vítají. "Majetek, který byl zcizen, by měl být vrácen. Je sice nejisté, jestli zákon senátem projde a nechci spekulovat, co se bude dít potom, myslím ale, že nastaven je v rámci možností dobře. S ničím nepočítáme a počkáme. Potom budeme dále jednat," říká třeba Josef Lambor, děkan římskokatolické farnosti svatého Mořice v Kroměříži. Také bývalá lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová z Kroměříže si myslí, že majetek, který byl církvím odebrán, by měly dostat zpět. "Je to dluh, který tady zůstal po revoluci. Církve se shodly na nějakém výčtu majetku, takže je dobře, že ze státem našly shodu, že přestane být blokován majetek obcí a měst, se kterým budou moci dále nakládat. To řešení vítám. Mělo se udělat už dávno," řekla včera pro Deník Šojdrová. Podle ní církve potřebují prostředky pro zabezpečení a své činnosti. "Především pro ty charitativní, vzdělávací a také v neposlední řadě vykonávat pastorační službu. Stát dnes církvím stejně dává finanční prostředky, takto se postupně budou stávat soběstačnými. Vztah nezávislosti tím bude naplňován," dodala Šojdrová. Autor: Jana Přikrylová