Ničivé povodně před 15 lety ochromily život města

Kroměříž – Přestože jeměsto Kroměříž po celou svou historii spjato s řekou Moravou a odnepaměti tu docházelo k povodňovým jevům, povodně v roce 1997 byly milníkem, který se nesmazatelně a navždy zapsal do dějin města. Od počátku minulého století, kdy začalo pravidelné sledování stavu vody na našich tocích, totiž neměla povodeň z roku 1997 v Kroměříži a vůbec na Moravě obdoby. Od této události letos v červenci uplynulo 15 let a většina zdejších občanů má tehdejší dramatické události stále v živé paměti. Jsou mezi námi ale i tací, jejichž chování občas budí dojem, že na katastrofu velmi rychle zapomněli.

Voda se přihnala oklikou

Intenzivní a dlouho trvající deště v červenci 1997 zvedly hladiny toků a vodou nasáklá krajina současně ztratila svou retenční schopnost. V Kroměříži k záplavám paradoxně nedošlo vylitím řeky ze zdejších břehů, ale město ochromila voda rozlévající se po polích a lužních lesích od Přerovska. Problémem byly i nefunkční zpětné klapky v kanalizaci, zanesená a zarostlá koryta řek a potoků apod.

Voda tehdy zaplavila především levobřežní stranu města, části Dolní a Horní Zahrady, rozsáhlé zahrádkářské kolonie a průmyslovou zónu. Neušetřila však ani Podzámeckou zahradu. Průtok řeky Moravy v Kroměříži dosahoval 10. července 1997 historické hodnoty 1034 m/s a hladina řeky se vyšplhala nad úroveň 720 cm. Přesné určení výšky hladiny dodnes není zcela zřejmé, protože voda se dostala nad hodnoty měřicích přístrojů. Jen v kroměřížském okrese byla zaplavena plocha o rozloze 9140 hektarů, poškozeno bylo 115 bytových a 1613 rodinných domů, voda zcela zničila 56 rodinných domů. Zaplaveno bylo dále 874 rekreačních a 253 podnikatelských objektů, ale také rozsáhlá prameniště pitné vody, elektrická rozvodná soustava atd. V celém okrese muselo být evakuováno 2216 osob a škody, které povodeň na Kroměřížsku napáchala, byly vyčísleny nejméně na 886 milionů korun.

Lidé předpovědím nevěřili

Povodně v roce 1997 odhalily drsný fakt, že města v té době nebyla na přírodní pohromy vůbec připravena. Nejen že chyběla protipovodňová opatření (a to málo existujícího nebylo funkční), ale nefungovala ani účinná komunikace a předávání informací mezi městy a kompetentními orgány. K dispozici nebyl internet ani mobilní telefony. Mnozí občané navíc nevěřili varovným předpovědím a evakuaci dokonce odmítali, naštěstí v okrese nedošlo ke ztrátám na lidských životech.

Rok 1997 aktivoval povodňovou ochranu

Události roku 1997 upozornily na nevyhnutelnou nutnost začít s budováním protipovodňových opatření, které by zabránily, aby se situace v takovém rozsahu opakovala. Od té doby se nejen v Kroměříži odvedl velký kus práce, a to ze strany celé řady institucí, (město Kroměříž, Povodí Moravy, Vodovody a kanalizace Kroměříž, Zlínský kraj, okolí města a obce atd.). V první fázi hned po povodních došlo k opravám kanalizace, instalaci zpětných klapek, šnekových čerpadel, k čistění břehů od náletových dřevin i k celkové úpravě břehů kvůli zvýšení jejich kapacity. Začaly se budovat suché poldry, inundační prostory pro řízený rozliv velké vody zejména do lužních lesů a polí. V Kroměříži a blízkém okolí došlo i ke zpevňování a navyšování hrází a břehů nejen na řece Moravě, ale i na některých tocích, zejména říčkách Moštěnka, Zacharka a Kotojedka. K těmto úkonům postupně docházelo i v následných letech, zejména ve chvílích, kdy povodně opět pohrozily a voda odhalila nová slabá místa. Jednalo se například o lokality Dolních a Horních Zahrad, ulici Za Oskolí, břehy potoka Zacharka v lokalitách Na Hrázi a Čápka, hráz u stavby dálničního mostu v Horních Zahradách, pravý břeh podél Podzámecké zahrady až po železniční most ve směru na Kojetín, Wolfův splávek atd.

Zlepšila se opatření i komunikace

A v budování protipovodňových opatřeních se průběžně pokračuje až do současnosti. Koncem února začala společnost Povodí Moravy pracovat na úpravě břehů podél řeky Moravy. Právě zde bylo hned několik terénních prohlubní, které se v době nejvyššího stupně povodňové aktivity ukázaly jako problematické. Zároveň vzniká studie protipovodňových opatření, která řeší území komplexně a včetně místních částí Bílany, Vážany, Kotojedy či Trávník.

Co se týče akceschopnosti radnice v případě jakýchkoliv jevů, které mohou být doprovázeny povodněmi či záplavami, vše pečlivě sleduje vodoprávní úřad kroměřížské radnice i členové povodňové komise města Kroměříže, která zároveň plní roli povodňové komise obce s rozšířenou působností pro celý kroměřížský region. Její členové jsou v kontaktu s hydrometeorology, vodohospodáři i kompetentními institucemi v povodí řeky Moravy, takže v případě hrozby abnormálního zvýšení hladiny řeky bychom měli mít k dispozici všechny potřebné a aktuální údaje. Přesný postup v případě hrozby povodní určuje Povodňový plán města Kroměříže, který se na základě nových poznatků neustále doplňuje a aktualizuje. V závislosti na výšce hladiny a průtoku komise vyhlašuje stupně povodňové aktivity, přičemž každému stupni odpovídá soubor všech nezbytných opatření, kterými lze hrozbě čelit. 1. stupeň povodňové aktivity se v Kroměříži vyhlašuje, jakmile hladina Moravy v Kroměříži překročí úroveň 400 cm, 2. stupeň povodňové aktivity 500 cm a 3. stupeň povodňové aktivity 600 cm.