Obce chtějí, aby se pozemky vrátily církvi. Nemohou stavět (MF Dnes, 18.7.2012)

Poslanecká sněmovna před pár dny schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. MF DNES zmapovala místa, kde nejasné majetkové vztahy dělají problémy lidem a obcím.

ZLÍN

Baziliky na Velehradě či Svatém Hostýně nebo zámek v Chropyni už církvi patří. Z významných staveb tak může v restitucích nárokovat prakticky jen Arcibiskupský zámek v Kroměříži. A ten nechce. Vlna vracení církevního majetku tak v kraji zasáhne především pole, lesy a další pozemky. "Ve Zlínském kraji skutečně nejde o žádné významné stavby," řekl mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. Starostové obcí se shodují, že se jim uleví, až budou restituce dokončené a budou jasná pravidla. Momentálně jsou totiž pozemky, které historicky patřily církvi, zablokované. Obce ani lidé na nich nemohou stavět a co už na nich stojí, je problém opravovat a udržovat. MF DNES zmapovala, jaký majetek by se mohl v restitucích vracet. Kroměřížsko "Potenciálních nároků je celá řada například v Chropyni, Kroměříži, Rajnochovicích, Chvalčově a Hulíně," vyjmenovala Jana Hlebová z arcibiskupství. Celkem to na Kroměřížsku dělá 580 hektarů pozemků. Dnes největší část z nich tvoří orná půda, o kterou církev s největší pravděpodobností požádá. O co naopak žádat nebude, je Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, které jsou společně zapsané na seznamu Unesco. Celý komplex patří státu a spravuje ho Národní památkový ústav. Sbírky a vybavení zámku jsou ale církevní. "U takových věcí, jako je zámek, by církev nemusela mít na jejich provoz. A s tím, jak to funguje teď, jsme spokojení," upozornil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Uherskohradišťsko Jen o trochu méně půdy může církev nárokovat na Uherskohradišťsku, 510 hektarů. Kvůli nejasným vlastnickým vztahům tam vázne například stavba obchvatu v Uherském Brodě, který má takových blokovaných ploch desítky. Snad nejpozorněji sledují dění kolem restitucí v obci Velehrad. I ona stojí z velké části na církevním. "V územním plánu počítáme s dvěma velkými plochami pro rodinné domky," řekl starosta Stanislav Gregůrek. » Pokračování na straně B3 » Pokračování ze strany B1 Od nových domů si ve Velehradě slibují mladé rodiny a víc dětí ve škole. "Ta místa jsou pro nás velmi důležitá a na zákon čekáme 20 let. Když se pozemky vrátí církvi, můžeme s ní jednat o tom, jestli by nám je prodala," dodal. Vracet se může i 67 tisíc metrů čtverečních vinic. Vsetínsko Necelých 390 hektarů dělá součet církevních pozemků na Vsetínsku. Nejvíc je luk a pastvin. "V naprosté většině jde o pozemky, které jsou nezastavěné a tím že se změní majitel, se nezmění nic jiného," řekl Gračka. Arcibiskup doplnil, že ani lesní dělníci se nemusejí bát o práci. "V lesích budou dále pracovat ti, kteří tam pracují dnes. Jen dosadíme vlastní lidi do vedení. Počítáme se zřízením společnosti, která se bude o hospodaření starat," popsal plány Jan Graubner. Zlínsko Na Zlínsku si církev nárokuje jen asi 160 hektarů pozemků, z toho velkou část tvoří orná půda. Na jedné z nich ve Fryštáku je skládka, která kontaminuje těžkými kovy půdu. Město shání peníze na její rekultivaci, ale potřebuje také, aby se vyřešily restituce. "Pokud by se vlastnictví nevyřešilo, muselo by zastupitelstvo rozhodnout, co dál," řekl starosta Fryštáku Lubomír Doležel. Výjimkou je Zlín, kde žádné plochy blokované restitucemi nejsou. Továrník Tomáš Baťa totiž na začátku minulého století církevní pozemky skupoval, aby se jeho obuvnický podnik mohl rozšiřovat. "Firma měla zájem o každý volný pozemek, který byl k mání," potvrdil historik David Valůšek.

Autori: Petra Procházková, s přispěním redaktorů MF DNES Mutace - Mladá fronta DNES - Zlínský kraj