Obnova zeleně začala. Je skutečně nezbytná?

V Kroměřížském zpravodaji i na tomto webu jsme vás už informovali o zahájení dlouho plánované a diskutované obnovy zeleně. Navzdory téměř dvouletému plánování a debatám s laickou i odbornou veřejností se v okamžiku prvních padlých stromů opět vynořily spekulace o tom, zda je skutečně nezbytné některé stromy kácet. Například topoly u Štítného ulice vypadají zcela zdravě a někteří zdejší občané mají dojem, že pro jejich odstranění nejsou důvody. Martin Posolda, který má na radnici na starosti péči o zeleň, však vysvětluje, že pouhé vizuální posouzení je velmi zavádějící. „Většina dřevin je schopna zajistit potřebný objem živin a vody pro olistění korun třeba jen desetinou vodivých pletiv. Může se tak jevit, že jsou stromy zdravé. Vnitřní struktura staticky významných částí stromu nám však zůstává skryta. U takto vysokých stromů je velmi namáhanou částí báze kmene a právě zde byly identifikovány dřevokazné houby. Obnova těchto stromů se doporučovala už v roce 2006. Topolové dřevo není příliš kvalitní a poměrně rychle se působením hub rozkládá. V této lokalitě se nachází dětské hřiště a mateřská školka. Správce zeleně má zodpovědnost za případné způsobené škody. Nelze tedy bohužel čekat na nejzazší možnou hranici životnosti stromů, což v případě topolů bývá okolo 50 let. Navíc hlubšími redukčními řezy se stav stromů prokazatelně zhoršuje. Argumentace pro kácení bude zdůvodněna aktuálním odborným posudkem podloženým údaji z rezistografu, který identifikuje vnitřní strukturu kmene,“ vysvětluje Martin Posolda.

V souvislosti s tím, zda kácet, či nikoli, média často zmiňují tragickou kauzu spadlých stromů ve Zlíně. Nechoďme ale daleko, také v Kroměříži při kácení stromů na Švabinského nábřeží mnozí kritizovali, že město kácí zdravé lípy. Teprve po jejich padnutí byli sami překvapeni, že kmeny byly uvnitř úplně duté.