Rumunský král Michal I. se stal čestným občanem města Kroměříže

Bukusešť - Rumunský král Michal I. převzal v neděli 23. října čestné občanství města Kroměříže. Starostka Daniela Hebnarová předala králi toto nejvyšší ocenění města na půdě českého velvyslanectví v Bukurešti v předvečer jeho devadesátých narozenin.

Další informace:

13.9.2011, Kroměříž – Město Kroměříž má po sedmi letech nového čestného občana. Toto nejvyšší uznání získá ke svému životnímu jubileu rumunský král Michal I. Byl to právě on, kdo městu jako vrchní velitel rumunských královských vojsk přispěchal městu v dobách nejtěžších na pomoc a společně se sovětskou armádou ho v roce 1945 osvobodil.

„V letošním roce se král dožívá devadesáti let a čestné občanství je darem města k tomuto výročí. Díky svým zkušenostem i životním peripetiím je Michal I. nejen v Rumunsku uznávanou a váženou autoritou," shrnula kroměřížská radní Jarmila Číhalová. Čestné občanství předají zástupci města králi v předvečer jeho narozenin, tedy 23. října na půdě českého velvyslanectví v Bukurešti. „Je to pro nás velmi prestižní událost, protože na toto setkání s královskou rodinou jsme byli pozváni jako součást oficiální české delegace v čele s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem," prozradila starostka Daniela Hebnarová, podle níž za tuto výsadu mohou zejména pevné a dlouhodobé přátelské vztahy s družebním městem Ramnicu Valcea a Rumunskem vůbec. „I samotný král už naše město navštívil. Bylo to v roce 2005 při příležitosti oslav 60. výročí osvobození Kroměříže," dodala starostka. A úzký vztah Kroměříže s Rumunskem dokládá i fakt, že poslední čestné občanství bylo před sedmi lety

v roce 2004 uděleno tehdejšímu rumunskému prezidentu Ionu Iliescovi.

Rumunský Král Michal I. (Mihail I.)

Michal I. se narodil 25. října 1921 v Rumunsku korunnímu princi Karlovi a Heleně Řecké a Dánské. Je prapravnukem královny Viktorie a bratrancem ze třetího kolena královny Alžběty II. Na trůn poprvé nastoupil už v roce 1927 jako šestiletý princ, protože jeho se otec dědičného práva zříci kvůli záletnictví. Za nezletilého krále vládla regentská rada do roku 1930, kdy se Michalův otec samozvaně vrátil, prohlásil se králem a zavedl královskou diktaturu. Podruhé mladý Michal usedl na rumunský trůn v roce 1940 po octově nucené abdikaci po druhé vídeňské arbitráže. V zemi však měl největší vliv maršál Ion Antonescu, kterého teprve roce 1944 král Michal, který měl do té doby jen minimum pravomocí, převratem svrhl a přivedl Rumuny na stranu spojenců. V roce 1945 se však vlády v Rumunsku ujali komunisté a král dostal opět pouze jen formální pravomoci. O dva roky později byl nakonec se zbraní u hlavy donucen abdikovat a opustit Rumunsko. Odjel do Londýna a později do Švýcarska, kde strávil velkou část svého života. Lehké to však panovník bez trůnu neměl ani po roce 1989. Postkomunistický režim jeho země se postaral o to, aby Michal I. nemohl získat politický vliv či dokonce obnovit monarchii. Několikrát mu dokonce nepovolil vstup do země, takže oficiálně se směl vrátit až v roce 1997.