V Kroměříži pokračuje příprava cyklotrasy, která má být součástí celoevropské sítě

Kroměříž – Přitažlivější a dostupnější pro příznivce cyklistiky nejen v rámci naší země, ale i v mezinárodním měřítku - takové jsou reálné výhledy, které se Kroměříži rýsují v oblasti cyklistické dopravy. Městem by totiž měla procházet cyklostezka napojená na evropskou cyklistickou síť Euro Velo, která vede od Baltu k Jadranu.
Cílem projektu je, aby trasa Euro Velo 9, která doposud vede na našem území po Moravské dálkové cyklotrase, byla přeložena do koridoru  řeky Moravy a dále pokračovala podél Bečvy a Odry až k Baltu. Na území Zlínského kraje by tato trasa vedla z Kroměříže až k Uherskému Ostrohu a využívala by koridoru tvořeného korunou hráze řeky Moravy a tokem Baťova kanálu. „Moravská dálková cyklotrasa, konkrétně úsek Kroměříž– Nedakonice, je uvedena v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy jako jedna ze stěžejních regionálních cyklotras. Na její realizaci má eminentní zájem rovněž Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě, jehož je Kroměříž členem,“ uvedla místostarostka Kroměříže Olga Sehnalová. 
Podle ní je zmíněný úsek ve velmi rozdílných stádiích připravenosti. „Některé úseky jsou ve fázi stavebního povolení, jiné ve fázi územního rozhodnutí. Severní část stezky, zejména mezi Kroměříží a Bělovem, není rozpracována prakticky vůbec, a to i přesto, že hlavně úsek mezi Kroměříži a Kvasicemi je již v současné době  hojně využíván,“ upozornila Sehnalová. To by se ovšem mělo nyní změnit. Obce, v jejichž katastru příslušný úsek leží, by měly co nejdříve připravit dokumentaci k územnímu řízení. Kroměřížští radní již schválili vypracování této dokumentace v úseku Kroměříž (Trávnické zahrádky) – Kvasice. Rada rozhodla také o vypracování dokumentace k  přemostění ústí říčky Rusavy lávkou, což by  prospělo případnému napojení oblasti směrem na Hulín. 
Podle Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy by měla být cyklotrasa  Kroměříž – Nedakonice dlouhá více než čtyřicet kilometrů a její realizace si vyžádá náklady pohybující se kolem sto padesáti milionů korun. Z hlediska cestovního ruchu jsou řeka Morava a Baťův kanál atraktivními a perspektivními oblastmi nejen ve vztahu k samotné vodní dopravě, ale i k jiným druhům turistických aktivit, k nimž cyklistika ve stále větším rozsahu patří.