V Kroměříži se z vás stane pregéř znalý ruční ražby mincí

Zábavnou hru nazvanou Hledání pokladu biskupa Bruna připravila na letošní léto kroměřížská radnice. Na nejatraktivnějších místech ve městě jsou od června rozmístěny pomyslné mince v podobě razítek. Ten, kdo naplní plným počtem různých „mincí" hrací kartu, zdarma si z Kroměříže odnesete suvenýr v podobě skutečné mince, vlastnoručně vyražené pomocí původní technologie. Cílem hry je nabídnout turistům i místním smysluplné zpestření sezony, přimět je zdržet se ve městě déle a navštívit více zajímavých míst a v neposlední řadě připomenout zašlou slávu kroměřížského mincovnictví.

Pomyslné mince i hrací karty jsou k dispozici v Informačním centru, Arcibiskupském zámku, v Květné zahradě, Biskupské mincovně, Muzeu Kroměřížska, v Arcibiskupských zámeckých sklepech, ale také v hotelích Černý Orel, U Zlatého kohouta, La Fresca a Excellent. Po nasbírání plného počtu osmi z celkových deseti razítek si může držitel karty v informačním centru zdarma vlastnoručně vyrazit skutečnou minci.

Krealizaci ruční ražby je třeba mít vrchní a spodní raznici s negativním obrazem reliéfu, který má být otištěn na hotové minci, a kov, z něhož má být mince vyrobena. Ten býval v mincovně zpracován do podoby tzv. střížků, což jsou prázdné kotoučky připravené k ražbě. Pregéř neboli razič vloží mezi raznice kovový střížek a zkušeným úderem kladiva na něj vyrazí otisky raznice. S ohledem na význam kroměřížského mincovnictví a jako výraz úcty k zakladateli zdejší mincovny biskupovi Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna se sami můžete na chvíli stát pregéřem a v kroměřížském informačním centru si vyrazit vlastní patnácti krejcar biskupa Lichtensteina, který se v roce 1694 v Kroměříži skutečně razil.

Hledání pokladu je inspirováno postavou biskupa Bruna ze Schauenburgu, který byl jednou z nejvýznamnějších osobností 13. století, patřil k rádcům českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II. a je považován za zakladatele města Kroměříže. Základy skutečné a velmi ceněné tradice ražby mincí v Kroměříži ale položil až kardinál Dietrichstein v roce 1608 a největší věhlas kroměřížské mince získaly za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Právě on nechal v roce 1665 vybudovat budovu mincovny, která je dnes poslední dochovanou mincovnou na Moravě. Část strojů byla poháněna vodou ze sousedního mlýna a na tehdejší dobu progresivní vybavení mincovny zajišťovalo velmi efektivní ražbu. V následujících letech prý dokonce mincovna produkovala větší množství mincí než císařská mincovna ve Vratislavi, což bylo trnem v oku císařskému dvoru, který po celou dobu mincovny usiloval o odejmutí mincovního práva olomouckým biskupům. Biskupské mince se v Kroměříži razily až do roku 1756. Více informací najdete na http://www.kromeriz.eu/volnycas/prehled/165-.html