Výročí konání říšského sněmu v Kroměříži připomněl koncert rakouského orchestru
Kroměřížané i pozvaní hosté si ve středu slavnostním koncertem ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku připomněli 175. výročí konání ústavodárného říšského sněmu v Kroměříži. „Tehdy byla Kroměříž centrem rakouské říše, místem, kam se upínaly oči všech jejích obyvatel,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný. Připomněl také další letošní významná výročí, 25 let od zápisu zámku a Podzámecké i Květné zahrady na seznam UNESCO a hlavně 760 let trvání města Kroměříže.
„Milá Kroměříži, máme tě rádi,“ oslovil publikum hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, který také připomněl, že metropolí rakouského císařství, a tedy i českých zemí, byla v době konání sněmu Vídeň. O program se i proto symbolicky postaral rakouský orchestr Wiener Concert-Verein. Podle biskupa Josefa Nuzíka, administrátora olomoucké arcidiecéze, nebyla polovina 19. století, kdy se konal sněm, obdobím bez problémů. Mnozí lidé je podle něj zvládali díky tomu, že byli soudržní, vnímali se jako bratři a sestry. „Přál bych si, ať nás tento koncert naladí na tón bratrství,“ řekl Nuzík.
Slavnostní koncert nabídl tvorbu tří různých autorů, kteří jsou geograficky spjati s rakouskou monarchií v zemích pozdějšího Předlitavska. Rakouští filharmonikové zahráli zaplněnému sálu nejprve Suitu pro smyčcový koncert Leoše Janáčka, poté Serenádu pro smyčce, op. 2 polského skladatele Mieczyslawa Karlowicze a na závěr večera zazněla Rakouská suita pro smyčce, op. 51, skladatele Sergeje Bortkiewicze, rodáka z ukrajinského Charkova, který se usadil v Rakousku. Koncert v nově zrekonstruovaném Sněmovním sále dirigoval kroměřížský rodák František Macek.
Ústavodárný sněm se v Kroměříž konal na přelomu let 1848 a 1849. Navázal na zasedání sněmu ve Vídni, které bylo zahájeno v červenci 1848, ovšem přerušilo jej revoluční dění. Proto bylo přesunuto do Kroměříže, kde v Arcibiskupském zámku pokračovalo od 22. listopadu 1848. Do města se tehdy sjela intelektuální elita celé rakouské říše, celkem 383 poslanců. České země zastupovali František Palacký, Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský nebo František Ladislav Rieger. Zasedání sněmu se konala právě v prostorách, v nichž se uskutečnil slavnostní koncert.
