Kroměříž odhalila další kameny zmizelých, připomínají rodinu lékaře Pressera
Kroměřížská radnice dnes slavnostně odhalila další čtyři takzvané kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy Židů za druhé světové války. Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctily tentokráte památku lékaře Felixe Pressera a jeho rodiny. Bydleli v Kollárově ulici před budovou bývalé knihovny, kam byly kameny instalovány.
„Po dnešku máme v ulicích Kroměříže již devět kamenů zmizelých. Jsem za to rád. Zůstanou v dlažbě jako trvalá vzpomínka na osudy lidí, kteří žili v našem městě a ze dne na den se ztratili,“ uvedl starosta Jaroslav Němec.
Felix Presser zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1940, jeho žena Bedřiška a synové Petr a Tomáš byli zavražděni ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku v roce 1942. „Mladá rodina zemřela jen kvůli tomu, že patřila k židovskému národu. Jsem ráda, že město Kroměříž památce těchto obyvatel věnuje pozornost,“ popsala ředitelka Státního okresního archivu Kroměříž Jitka Zezulová.
Radnice v roce 2017 v Moravcově ulici odhalila čtyři kameny zmizelých, které připomínají Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodinu. Žili v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi. V Kroměříži byl ale první kámen zmizelých instalován už v roce 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí.
Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali zejména dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942, kdy nacisté vyhodili do vzduchu i synagogu, jež stála na místě dnešního kulturního domu. Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.
Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine - obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé.
