Zemřel rumunský král Michal, čestný občan města Kroměříže
Ve věku 96 let zemřel v úterý 5. prosince rumunský král Michal I., který byl od října roku 2011 držitelem nejvyššího ocenění města Kroměříže - čestného občanství. Monarcha skonal ve Švýcarsku, kde trvale žil od roku 1947 po nucené abdikaci. „Úmrtí krále Michala I. nás zarmoutilo. Myslíme na jeho blízké i na rumunské občany, s nimiž nás pojí přátelství,“ uvedl starosta Jaroslav Němec, který zaslal kondolenční dopis na rumunské velvyslanectví v Praze.
Rumunský král Michal I. převzal čestné občanství města Kroměříže 23. října 2011 na půdě českého velvyslanectví v Bukurešti v předvečer svých devadesátých narozenin. Zastupitelstvo města Kroměříže mu ho udělilo jako výraz poděkování občanů za chvíle, kdy jako vrchní velitel rumunských královských vojsk přispěchal v dobách nejtěžších městu na pomoc a společně se sovětskou armádou ho v roce 1945 za cenu ztrát ve vlastních řadách osvobodil.
„Udělení čestného občanství bylo také projevem úcty všem rumunským občanům, a zejména městu Ramnicu Valcea, za dlouholetou spolupráci a přátelské vztahy, které obě města už po několik desetiletí na vysoké úrovni udržují,“ dodal Němec.
V roce 2005 Michal I. s rodinou osobně navštívil Kroměříž a zúčastnil se oslav 60. výročí osvobození města a České republiky. „Společně s představiteli města, armády, zástupci rumunské ambasády a Českého svazu bojovníků za svobodu položil věnce u pomníku padlých rumunských vojáků. Kromě pietního aktu ale absolvoval i malou prohlídku města,“ řekl vedoucí radničního odboru kultury a cestovního ruchu Pavel Zrna.
Michal I. byl v Rumunsku uznávanou a váženou autoritou. Narodil 25. října 1921 v Rumunsku korunnímu princi Karlovi a Heleně Řecké a Dánské. Na trůn poprvé nastoupil už v roce 1927 jako šestiletý princ, protože jeho se otec musel dědičného práva zříci kvůli záletnictví. Za nezletilého krále vládla regentská rada do roku 1930, kdy se Michalův otec samozvaně vrátil, prohlásil se králem a zavedl královskou diktaturu.
Podruhé mladý Michal usedl na rumunský trůn v roce 1940 po otcově nucené abdikaci. V zemi však měl největší vliv maršál Ion Antonescu, kterého teprve roce 1944 král Michal, jenž měl do té doby jen minimum pravomocí, převratem svrhl a přivedl Rumuny na stranu spojenců. V roce 1945 se však vlády v Rumunsku ujali komunisté a král dostal opět pouze jen formální pravomoci. O dva roky později byl nakonec se zbraní u hlavy donucen abdikovat a opustit Rumunsko.
Odjel do Londýna a později do Švýcarska, kde strávil velkou část svého života. Lehké to však panovník bez trůnu neměl ani po roce 1989. Postkomunistický režim jeho země se postaral o to, aby Michal I. nemohl získat politický vliv či dokonce obnovit monarchii. Několikrát mu dokonce nepovolil vstup do země. Hrany se ale později otupily a král do Rumunska pravidelně jezdíval. V posledních letech mu v tom ale bránil zhoršující se zdravotní stav, kvůli němuž se loni nezúčastnil ani pohřbu své manželky Anny, která zemřela ve věku 92 let.
Král Michal I. získal čestné občanství města Kroměříže jako 53. osobnost. Po něm jej obdržela v roce 2014 ještě Sylviane Brazillierová z francouzského partnerského města Chateaudun. Mezi čestnými občany města jsou například i bývalý rumunský prezident Ion Iliescu, někdejší prezidenti naší země Eduard Beneš a Ludvík Svoboda, spisovatelé František Kožík, Jaromír Tomeček a Jindřich Spáčil, malíř Max Švabinský či první československý kosmonaut Vladimír Remek.
Titulní foto i snímky ve fotogalerii z návštěvy krále Michala I. v Kroměříži v roce 2005 pořídil Miroslav Pilát.